Okamurovo hnutí u mě skončilo umístěním Víta Bárty na čelo kandidátky. A není to proto, že mu úplatek soud neprokázal.
Pokud se dobře pamatuji, byl to sám Vít Bárta, který se netajil udělat si z politické kariery dojnou krávu pro vlastní zájmy a velmi pečlivě plánoval, jak bude tahat za nitky. Že by od svých myšlenek upustil a stal se někým jiným? O tom víc než pochybuji.
Chápu, že je těžké sehnat v téhle zemi osobnosti a ještě za tak krátkou dobu, ale postavit stranu a chtít zhmotnit všechny ty plamenné řeči - kterých byl Okamurům blog na Idnes plný - přes lidi, jako je pan Bárta? To zní jako dostat se do parlamentu za jakoukoliv cenu. I za cenu angažování takových lidí, kteří se svými soukromými zájmy nijak netají.
Osobně jsem volbou pana Okamury zaskočený víc, než bych čekal. Stavět obhajobu Víta Bárty, že „rozjel“ boj s korupcí, když to spíš bylo víc pro korupci než proti ní? Kde je záruka, že pan Okamrura nedopadne jako lídr „Vévéček“ Radek John? Stát se trapnou figurkou vlastní strany díky ambicím „řadového“ člena? To by byl smutný konec osobnosti pana Okamury, ale připadá mi velmi reálný. Zkrátka, pro mě tudy cesta nevede a nepovede asi pro mnoho dalších.
P.S. Škoda, pane Okamuro. Vypadalo to s Vámi a Vaší stranou nadějně a zajímavě. Ale kdeže loňské sněhy jsou…
